Kalendář kulturních akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Navigace

Obsah

Obec Liběšice

znak

Liběšice - leží 7 km jihovýchodně od Žatce,v nadmořské výšce 237 m n.m.. První zmínka o vsi je z r. 1281, kdy je připomínán šlechtic Zdislav z Liběšic. V areálu poplužního dvora vznikla později tvrz, sídlo držitelů vsi. Ti pak postavili na obdélné návsi kostel sv. Martina.

V r. 1359 je kostel připomínán jako farní s příslušností k děLiběšicekanátu žateckému. Liběšice na konci 14. stol. tvořily dva statky. Jedním byla tvrz s poplužním dvorem patřící k panství hradu Líčkova a druhým ves s kostelem patřící Matěji z Újezda. Ten spolu se svými bratry Otíkem a Janem z Tuchořic zřizuje v kostele sv. Martina oltář Panny Marie. Od r. 1510 jsou majiteli panství Lobkovicové. Jiřímu Popelovi z Lobkovic byl za  protivení císaři všechen majetek konfiskován a Líčkov byl v r. 1594 prodán Diviši Hrobčickému z Hrobčic. Hrobčickým byl majetek konfiskován po bitvě na Bílé hoře a v r. 1623 statky koupil Hartvík Vratislav z Mitrovic.

V r. 1710 patří Liběšice Václavu Hroznatovi z  Gutštejna. Osudy Liběšic jsou od druhé poloviny 18. století spojeny s panstvím Dobříčany, které v té době bylo v držení rodu Clary-Aldringen. Poté se majitelé střídali v rychlém sledu.

Od r. 1823 je statek v majetku rodu Zessnerů až do r. 1945. Zessnerové byli také patrony kostela sv. Martina v Liběšicích a jeho velkými příznivci, jak svědčí vnitřní výzdoba. Původně jednolodní gotický kostel byl v 1. pol. 18. stol. výrazně barokně přestavěn. V 2. pol. 18. stol. byl interiér rozšířen o mariánskou kapli a koncem 18. stol. byla přistavěna hrobní kaple.

V r. 1744 byl do kostela přenesen posvátný mariánský obraz z Klučku. Od té doby se kostel sv. Martina stal poutním místem. Před západní stranou kostela stojí čtyři barokní sochy sv. Petra, Pavla, Antonína a Jana Křitele z období kolem r. 1700.

Znak obce: meč v pravém poli je atributem sv. Martina, zelená chmelová větev je symbolem spojitelným s většinou vsí, které tvoří obec a počet šištic se shoduje s jejich počtem.

Liběšice jsou dnes sídlem samosprávy, která má dalších 5 částí, které mají velice těsnou vazbu na historii Liběšic.

Současnost:V obci je pošta, základní škola, mateřská škola, zdravotnické zařízení, lékárna, obchod, hospoda. Žije zde 671 obyvatel, průměrný věk 39,1. Nezaměstnanost 25,1 %.

K obci Liběšice patří části  :

Dobříčany - jsou prvně zmiňovány v r. 1318. V r. 1620 přestavil starou tvrz na renesanční zámek Kryštof Hrobčický z Hrobčic. V druhé polovině 17. stol. dal František Clary de Riva válkou poničený zámek barokně přestavit a založil při něm rozsáhlý park. Zámek i park jsou nepřístupné (ve velmi špatném stavu). 


Dubčany - pro tuto část je charakteristická zachovalá zástavba sevřených domů podél komunikace. JV od obce Lom Dubčany - významná paleontologická lokalita.

 
Líčkov - písemně připomínán v r. 1342 jako tvrz. Za Václava Vlčka v 15. stol. byla tvrz zpevněna a přestavována a od té doby se vžilo označení hrad. V r. 1510 přešlo líčkovské panství do držení Lobkoviců. Koncem 16. stol. přestavěl Bohuslav Hrobčický z Hrobčic hrad na zámek. V r. 1628 koupili Líčkov hrabata z Váhlu, kteří provedli na zámku pronikavé úpravy. Polovinu zámku nechali přestavit v barokním slohu. Posledním majitel byl akademický malíř Oskar Brázda. Zámek, ve kterém je sbírka obrazů O. Brázdy, je přístupný veřejnosti. 


Kluček - se rozvíjí podél komunikace. V obci se nachází původně barokní polygonální kaple upravená v průběhu 19. stol.

Lhota - leží v přírodním parku Džbán.

 Liběšice

 

 

Další informace na
 www.libesice-obec.cz